Koncem 18. století si známý pražský tiskař Ferdinand ze Šenfeldu postavil nedaleko Invalidovny letohrádek a velkou papírnu. U svého sídla nechal zřídit krásnou zahradu v podobě plastické mapy Čech. Potůčky představovaly řeky a skalky česká pohoří. Chodila sem na procházku řada Pražanů. Možná, že právě v místě dnešního Lyčkova náměstí si tak výletníci mohli během několika minut projít celé tehdejší české království. Škoda, že tento ojedinělý park, kterému se říkalo Růžodol, brzy zmizel. Na jeho místě se totiž začalo rodit pražské předměstí.
Bylo zde postaveno několik domů a na břehu řeky začali hospodařit pražští zahradníci. U hlavní cesty vznikl zájezdní hostinec U posledního groše. Jistě neměl nouzi o návštěvníky, neboť cesta vedoucí z Prahy do Staré Boleslavi byla cestou poutní. Stovky Pražanů po ní putovaly na místo, kde byl roku 935 zabit kníže Václav – ochránce českého národa.
Doposud pustá krajina před branami města ožívala. Roku 1817 bylo císařským dekretem založeno nové pražské předměstí. Osada vznikající mezi vrchem Vítkovem a Vltavou si žádala důstojné pojmenování. Na počest císařovny Karolíny Augusty, manželky Františka I., byl navržen a schválen název Karolienthal. Ten se do češtiny zprvu překládal jako Karolínov, Karolinčany nebo Karolínino údolí. Časem se zjednodušil na jméno Karlín.
První velkou slávu zažil Karlín 14. září 1836, kdy zde byl korunován císař Ferdinand V. Tuto významnou událost zachycuje nástěnná malba na západním křídle školní budovy. Rychlému rozvoji předměstí napomohl rozrůstající se přístav na Vltavě. Lodě přivážely materiál ke stavbě i jiné vzácné zboží. Obchod vzkvétal a přístavní hostinec U města Hamburku praskal ve švech. Nejvíce hostů asi přišlo 1. května 1841, kdy zde byl na Vltavu spuštěn první český kolesový parník Bohemia.
Přístav dnes už neexistuje. Připomíná jej však městský znak Karlína – loď se vzedmutou plachtou ozdobenou korunovaným písmenem „K“. Příslušnost města k českému království připomíná dvouocasý lev stojící na palubě.
